Název

2014-07-05 Hardeggský záhul

Popis

Tož,

zdravé jádro opět nezklamalo a tak jsme se spořádaně sešli na akci Znojemského kolečka, tentokrát s pracovním názvem Hardeggský záhul...

I když počasí trochu zlobilo a zpočátku to vypadalo na odpísknutí, nakonec jsme vytrvali a posléze docela si i libovali chladnějšího počasí. Přecijen, trasa se zdála být zpočátku nekonečná a kopce taky, obzvláště, když jsme u podmolského rybníka kotvili ještě kolem půl dvanácté a to jsme měli za sebou úspěšně pouze čtvrtinu cesty, že...

Pak se pokračovalo dál, občas a i dost často nějaký ten kopec, samozřejmě krapět větší, než jsme byli navyklí z břeclavska nebo i z Brna, ale to je již v tomto kraji obvyklé, nicméně posléze, po docela hnusném stoupání k Čížovu jsme se objevili na Hardeggské vyhlídce, což byl cíl naší cesty. Kochání bylo nekonečné, pofotili jsme, co se dalo a snad i pořádně odpočali. Pak následoval výjezd zpět do Čížova, kde jsme zakotvili v restauraci U Švestků a tam se dobře nadlábli, ovšem po delším čekání, páč bylo narváno. To už mezitím začlo bouřit a několikrát slabě sprchlo, ale déšť nepřicházel a tak jsme se kolem 15:20, jestli se nepletu, vydali na zpáteční cestu. Ještě jsme zdolali poslední kopec před Břečkovem, vyběhli do Milíčova a pak k lesu, to nám to už přímo svištělo a tak jsme kolem 17 hodiny již kotvili v základním táboře Pod věží. Čili, přes mnohá zpoždění, přesně dle plánu.

Pak již následoval kýžený relax, trochu se pojedlo a šlo se na kutě. Na druhý den byla ještě procházka terasami a Starým městem k Dyjskému údolí, kochání, ale bylo úmorné horko a tak jsme byli rádi za každý stín. Pak již následoval skromný oběd a důstojné rozloučení se zbytkem jádra i s mým železným ořem, jenž mi dobře sloužil přes 15 let. Málem jsem uronil slzu :)).

Trasu jsem vybral původně po lesních a jiných stezkách, ovšem po částečném otestování jsem usoudil, že by to nemuselo sednout každému a tak jsem ji trochu zkrátil, vynechal největší krpály Národním parkem a alternativně volil trasu po silnici, i když nejhezčí lesní úseky Gránickým údolím jsem zachoval, aby toho nebylo zas tak málo. Nutno pochválit přítomné dámy, že šlapaly bez reptání a poctivě, až se z nich kouřilo. Nakonec jsme vše zvládli v pohodě a bez nehod. Našlapáno 46 km, dle některých prý 50, Miloš dobrovolně ještě o trochu víc.

Kromě mne se zúčastnili: Anička, Miloš, Jiřka a Hanka.

=Pavel=

Nastavení