Název

2014-08-03 Expedice Rügen 2014 (2): Sellin - Stralsund - Jatznik

Popis

Ráno po váhavém probuzení, páč ještě pršelo, jsem začal balit a snídat; už se i vyjasnilo a tak kolem 8.hodiny vyrážím na cestu, vracím se na Binz, ale ne úplně, jedu na Bergen a Stralsund, z dobré půlky jede stezka vedle hlavní silnice, něco pak po hlavní, dost se budují nové stezky, a tak to v pohodě jede až do Stralsundu, páč jedu převážně po rovině a z kopce.

Do Stralsundu přijíždím pod novým dálničním mostem z ostrova, město je krásně vysluněné a v dáli se rýsují nádherné budovy a velký přístav. Podjíždím dálnici a pak směřuji po Greifswalder Schaussee, jinak bych snad netrefil, páč značení (jakékoliv!) neexistuje a na pomoc přichází i GPS, která mě utvrzuje ve správném směru. Od teďka, ještě netuše, ji budu zapínat poměrně často.

Za Stralsundem najíždím na kostkovou dlažbu, která mě povede dalších 25 km do Greifswaldu, což ještě netuším, navíc se přidává svěží protivítr, který, což opět ještě netuším, mě bude doprovázet po celou cestu. Drncám tedy po kostkách, posléze se již málem plazím, páč cesta je nekonečná a nejede to, potkávám angličana na lehočtyřkolce, prohodíme pár slov a drncá také dál, škoda, že jsem ho nestihl vyfotit.

Následuje polední Greifswald, hlavní okresní město, velmi pěkné a čisté a posléze seseznávám, že bylo asi nejhezčí ze všech, co jsem viděl, i když i jiná městečka jsou malebná. Navíc tankuji veřejnou vodu na náměstí, poprvé a naposled, páč v Němcích se asi nepije a to ani v neděli, kdy si pošahaní němčouři pozavírali obchody a pokud člověk nemá zásoby, nezbývá než vodu žebrat nebo kupovat na benzince, stejně jako jídlo. Nicméně mi v tom horku, které následovalo, voda vystačila na pár desítek km a v Anklamu již sháním vodu, nikde nic a tak již jsem nucen koupit 5l tekutiny na benzínce, pořádně se napiju a posvačím, přičemž posedím se dvěma motorkáři, jenž také dávají pauzu a vyptávají se odkud a kam jedu.

Po dobrém odpočinku již pokračuji, slunce pálí jak sviňa a furt do ksichtu, pak konečně se chystá zapadnout, načež začíná poprchat a dávám pláštěnku. Když již docela lije, zajíždím do lesa, kde vidím zrovna dobré místo, zvedá se vítr a tak hledám menší porost, aby mi nespadl na hlavu velký dub. Rychle roztahuji stan a schovávám se, to již bouří a vítr lomcuje se stromy, prší a lije a bouří celou noc až do pozdního rána. Naštěstí byl vichr, jak se později dozvídám, oproti jiným lokalitám ještě docela mírný. Jatznik Bahnhof, dnes 153 krutých km.

Nastavení